Na zdi protějšího domu žlutavý jas a temné stíny.
Večer po bouřném dni, večer zlatých přísvitů.. a tam pod ohbím břehu, v trávě vysoké a ještě mokré.. rozvoněla se naděje..
Tu tě napadne to, tu ono a za chvíli jsou ty myšlenky pryč a už je nezachytíš... Pokud tedy zrovna nemáš po ruce žlutou tužtičku -
2 komentáře:
Letní večery mají kouzelnou atmosféru...
Jak krásná je vůně mokré trávy...
Okomentovat